Přísloví „Jiný kraj, jiný mrav“ nabylo v Číně na významu. Stejně tak „Všude dobře, doma nejlépe.“ A nebo …. Napadá mě alespoň deset dalších sobě si odporujících rčení, které by mohly vyjádřit naše pocity a zážitky z čínského pobytu. Přečtěte si pár našich postřehů:
Cesta do Číny mě překvapila v mnoha ohledech, jak v dobrém, tak špatném smyslu. Lidé jsou velmi milí a pohostinní, jejich stolování je ale úplně jiné než naše. Kantonský zvyk umývání misky čajem, ani plivání kostí přímo na stůl se mi nijak zvlášť nelíbilo. Můžu však hrdě říct, že jíst s hůlkami už zvládám jako profík.
Madlen Onderková
Na jednu stranu se může zdát, že jsou Číňané strašně čistotní, pizzu jí s igelitovou rukavicí a hůlky nebo jídlo se vůbec nemůžou dotknout stolu, ale že si před jídlem nejdou umýt ruce, jim vůbec nevadí.
David Pavlík
Už jste někdy v životě ochutnali ovoce zvané durian? Pokud ne, opravdu jste o nic nepřišli. Číňané jej nazývají naprostou delikatesou, ale věřte mi, nic nechutnějšího a hlavně páchnoucího jsem v životě neochutnala. „Smrad“ této potraviny nás doprovázel snad na každém kroku. Naneštěstí jsme se totiž nacházeli v období zvaném: období durianu.
Veronika Hájková
Je na mně, abych výše uvedené postřehy trochu zjemnila; opravdu jsme tam netrpěli! Přesvědčili jsme se na vlastní kůži, že Číňané jsou velmi milí, přátelští a neuvěřitelně pohostinní.
V Muzeu numismatiky jsme dokonce zanechali opavskou stopu. Když jsme v expozici věnované různým světovým měnám nenašli naše koruny, nabídli jsme muzeu české bankovky a mince. Průvodkyně nám je s nadšením vyměnila na čínské juany se slovy, že české bankovky patří k těm nejhezčím.
My „dospělí“ jsme si maximálně užívali kantonskou kuchyni. Poprvé jsem ochutnala např. lotosový kořen, fermentovaná vejce, čaj slazený ajurvédským přírodním sladidlem Luo Han Guo (Buddhovo ovoce), typické knedlíčky Dimsum a Jiaozi, a nebo taky různé druhy mořských plodů včetně ústřic a krevet připravených na všechny možné způsoby. Na druhou stranu kuřecí pařátky a mozeček jsem si ochutnat netroufla. Vařené kuře servírované vcelku i s hřebínkem ve mně taky nevzbuzovalo důvěru. Zaujal mě ale způsob servírování všech chodů, které obsluha postupně přinášela na velký kulatý otáčivý stůl a tak jste si mohli vybrat to, na co jste měli zrovna chuť. Na rozdíl od „dětí“ mně rozhodně nechyběla svíčková, řízek nebo rohlík s máslem. Pokud si chcete vychutnat čínskou kuchyni, tak jedině v Číně.
Dovolte, abych přidala pár praktických postřehů: pokud někdy pojedete do jižní Číny, vězte, že anglicky se tam příliš nedomluvíte, čínské juany vyměníte jen s největším úsilím a budete muset snášet klima oscilujícím mezi saunou venku a poláriem uvnitř. Ocitnete se, jakožto Evropsky vyhlížející osoby, v kůži celebrit – na ulici vás budou okukovat a neustále fotit, tajně i veřejně. To vše nám může připadat divné, ale podívejme se na to z druhé strany – jak nás a naše zvyky vidí ti druzí?
Autorka příspěvku: Petra Moravcová