V termínu 15. – 16. 6. 2017 se uskutečnila přírodovědná exkurze po okolí Valtic a Lednice. V rámci správného „výletu“ byli studenti ubytováni ve stanech, jejich vyučující, Mgr. Blažena Gebauerová a Mgr. Barbora Bitomská, zvolily pohodlnější variantu a to ubytování v budově hned naproti „stanového městečka“. Studenti byli dostatečně daleko, aby měli krapet soukromí, ale zároveň blízko, aby jejich vyučující měly přehled o tom, co se pod okny budovy děje.
První den exkurze jsme strávili po okolí Valtic, navštívili jsme Valtický zámek, kostel Nanebevzetí Panny Marie. Odpoledne jsme podnikli výšlap na kopec Reistna při Kolonádě. Cestou paní učitelka Gebauerová sesbírala botanické vzorky, které jsme poté u Kolonády na vrcholu kopce poznávali a systematicky zařazovali, tím jsme se prakticky přiblížili k tématu, který nyní probíráme v hodinách biologie. K večeru rozdělala děvčata táborák, chlapci nanosili dříví a opékaly se špekáčky a hermelíny. Hned ráno po sbalení stanů probíhal autobusový přesun do Lednice, kde se uskutečnila prohlídka zámku s komentovaným výkladem reprezentativních prostor. Před samotnou prohlídkou proběhla procházka parkem, který je znám svou bohatou dendrologickou výsadbou. Vyučující se těšily na ukázku výcviku dravců, kterou nikdo z nás nestihl vzhledem k plánované prohlídce. Aby nám to nebylo líto, tak jsme si pána s dravcem alespoň vyfotili. Zjistili jsme si, o jakého zástupce ptáků se přesně jedná a jak se samička jmenuje. A až přijedeme příště, určitě si tuto akci nenecháme ujít.
Cestou domů jsme uvízli v zácpě, klasika pátek odpoledne, dalo se to předpokládat, ale i tak jsme to riskli. A tento ne zrovna ideální časový termín odjezdu si odsouhlasili s tím, že na samotné vlakové nástupiště budeme nejspíše sprintovat. Taky že ano. Jelikož jsme neměli nakoupeny jízdenky, už v autobuse padaly povely, kdo poběží pro jízdenku a kdo se bude snažit zdržovat odjezd vlaku. Aby toho nebylo málo, chytl nás déšť, na nástupiště jsme tak doběhli řádně promočení. Jelikož známe České dráhy, doufali jsme v malé zpoždění, které nakonec skutečně bylo. Se stany, krosnami a příručními zavazadly jsme se nacpali do vagónu. Neměli jsme rezervovaná místa a většina z nás tak ucpala svými těly a zavazadly chodbu, která se stala kompletně neprůchozí. Jelikož se paní průvodčí zželelo promočených dítek (my si myslíme, že jí spíše vadila neprůchodnost chodby), poslala většinu z nás do posledního vagónu. Ten nám sice nebyl primárně určen, ale zácpu ve vlaku to vyřešilo. Cesta nám příjemně a rychle utekla, neboť většina z nás fičela na vlakové wifině.