A zase Lipnice! Třídy 3.B a 2.C se 11. – 13. října rozjely poznat Švejkovo „rodiště“ – Lipnici. Vzali jsme to ale přesně po švejkovsku – přes Kutnou Horu. No, UNESCO v podobě krajkové Barborky jsme si nemohli nechat ujít, ne? Ale pak už přišly na řadu lahůdky v podobě expozice v domku Jaroslava Haška, hrad Lipnice s úžasnými výhledy na Vysočinu, návštěva a poučení u Haškova hrobu, lesní Národní park odposlechu, mystifikační soutěžní večer a zakončení exkurze? Jak jinak, než zase UNESCO. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou.
(Zpytákům i bažákům doporučuji číst dále.)
Ale co ten buňát? Jedná se o vynález velkého přítele libomudravny, který vlastnil další přítel této bohulibé činnosti a který lepšišťanští zpytáci prostě museli svým bažákům ukázat. Bedliváci moc pěkně poslouchali výklad výslužníka a dozvěděli se věci, o nichž nemáte ani páru. Pozorováci by z nás měli radost. Škoda jen, že jsme neviděli pohlavní pokrytec nebo blátoměrné boty. Také k vynálezu narkózy hudbou se nebudu nijak blíže vyjadřovat.
Že mi nerozumíte? Vyguglete si! Heslo: buňát. Nebo si zajeďte do Metánova. Járo Cimrmane, máš úžasného tátu!
Autorka příspěvku: Iva Krystová