Mezinárodní spolupráce
Roth – Opava
Také tento školní rok se němčináři chystají do Rothu, města v Bavorsku, kde se nachází naše partnerské gymnázium. Jaké je téma? „Známé osobnosti“. Čeští i bavorští studenti se tedy mohou těšit na poznávání malíře Albrechta Dürera, zakladatele firmy Adidas Adi Dasslera, na české straně Johanna Gregora Mendela a dalších osobností. Přečtěte si, jaké zážitky měla jedna ze studentek 6.A z minulé výměny, jejíž téma bylo „Gastronomické speciality Slezska a Bavorska“.
Lyceum v Monaku
Je krásný zářijový den a my můžeme konečně vyjet. Hurá! Batohy sbaleny, všichni nastoupeni do autobusu. Ještě zamávat a my studenti 4.B a 7.A třídy Mendelova gymnázia v Opavě vyrážíme. A kam vůbec? Přesněji – za kým. Hlavním cílem cesty bylo nejen poznávání frankofonních zemích, ale zejména setkání se studenty z knížectví Monako partnerské školy, gymnázia " François D´Assise – Nicolas Barré". Nejeli jsme vůbec do cizího prostředí, již loni v červnu jsme tuto školu navštívili a oni, protože jsme se opravdu skamarádili, přijeli letos v dubnu do Opavy.
Setkání s monackými kamarády bylo opravdu velmi příjemné. Vřelá objetí, úsměvy i nová přátelství. Strávili jsme společně překrásné dny plné slunce, pláží, poznávání okolí a hlavně francouzštiny. Skvělou tečkou bylo pozvání na fotbalový zápas na slavný monacký stadion Stade Louis II, kde proti sobě stály týmy AS MONACO FC a PARIS SAINT GERMAIN. Za našeho vydatného fandění nakonec zápas skončil výhrou 2:0 pro AS MONACO FC.
Všechna navštívená města a místa – Ženeva, Avignon,Pont du Gard, Nice, Cannes,Monaco, Monte Carlo, St. Tropez, Eze atd. – byla opravdu nádherná. Azurové pobřeží, Provence, Přímořské Alpy – mám opravdu pocit, že jsme projeli obrovský kus Evropy, poznali jiné národy, jiné kultury a to všechno v úžasném kolektivu vedeném paní profesorkou Romanou Škrabalovou. Ze slunného středozemí jsme načerpali energii do dalších dní a moc se těším, až se s monackými studenty uvidíme opět v dubnu, kdy přiletí za námi do Opavy.
Lyceum v Mons v Belgii
Dopad finanční krize na obyvatelstvo zemí EU
V měsíci prosinec 2008 studenti Mendelova gymnázia odvedli práci hodnou mezinárodní průzkumné stanice. Rozjeli se do Belgie, země tak vstřícné a otevřené cizincům východní Evropy, kde mimo jiné navazovali přátelské vztahy v partnerské škole v Monsu, a vzápětí již s bagetami v ruce zastavovali kolemjdoucí pod Sacré-Coeur ve Francii. Cíl mise byl jasný – zjistit, jaký má dopad finanční krize na obyvatelstvo frankofonní Evropy a poté výsledky srovnat s názory opavských občanů. Na dotazy odpovídali lidé více než dvaceti národností. Ke slovu se dostali samozřejmě Belgičané a Francouzi, ale také Španělé, Turci, Nizozemci a spousta dalších. Mladí lidé většinou zastávali postoj, že krizi osobně nepociťují, zatímco jejich rodiny ano. Starší lidé odpovídali přesně opačně, domnívali se, že se jich krize týká, kdežto rodiny nikoliv. Jen málokdo z oslovených se však v tomto problému orientoval, neznalost a informovanost také zabránily vzrůstající panice – většina se přiznala, že nemají strach. Setkání s příjemnými belgickými a francouzskými obyvateli povzbudila studenty natolik, že po návratu do Opavy se do víru vyplňování dotazníků vrhli znovu, tentokrát však již s použitím rodného jazyka. Po vyhodnocení všech odpovědí vyšlo najevo, že i „naši“ to cítí podobně. Je to snad důkazem toho, že se Česká republika může směle rovnat s ostatními evropskými státy? Stoupající životní úroveň v naší zemi to jen potvrzuje. Pro příště si studenti vytyčili vzdálenější, leč nejspíš jen idealistické cíle. Vždyť i sociologický průzkum v takové Americe nebo Asii může být zajímavý! Kdo ví, jakých výsledků se zde dočkáme?!
Setkání v Opavě (24. – 29. 4. 2006)
Na našem gymnáziu proběhla návštěva belgických studentů ze střední školy v Monsu v Belgii. Studenti si prohlédli školu, sehráli sportovní utkání, navštívili papírnu ve Velkých Losinách, zámek v Hradci nad Moravicí a byli přijati primátorem statutárního města Opavy.
Jarní návštěva v Mons (22. 2. – 3. 3. 2006)
35 studentů, kteří studují francouzský jazyk, se zúčastnilo jazykově poznávacího pobytu na partnerské škole v Monsu v Belgii. Dále navštívili Brusel, Gent, Bruggy a Normandii, Roven, Paříž.
"Provést sociální průzkum a zjistit, jak si ČR stojí téměř po dvouletém členství v EU, se vydali do Bruselu, města Evropské komise a Evropského parlamentu, studenti MGO. Nebylo jednoduché jen tak zastavit spěchající kolemjdoucí a na něco se ptát v cizí řeči, ale každopádně to byla velká zkušenost, shodla se většina studentů. Výsledky ukázaly, že ČR je v povědomí občanů EU, ovšem většina z nich ji ještě nikdy nenavštívila. V otázce o slavných českých osobnostech se nejčastěji objevovalo jméno Václava Havla, ale také Franze Kafky nebo fotbalisty Pavla Nedvěda. Na dotaz, k jaké jiné zemi byste přirovnali ČR, byly odpovědi velmi rozmanité. Nejčastěji to bylo Polsko a Slovensko, ale objevilo se také Chorvatsko a Itálie.
Tento výzkum prováděli opavští studenti v rámci jazykově – poznávacího pobytu do Belgie a Francie, jehož další zastávkou po bruselské metropoli byl Mons. Tam má naše gymnázium svou družební školu, kterou získalo díky projektu 1 000 otázek a odpovědí o EU. Studenti se zúčastnili zdejší výuky a mohli ji tak porovnat s jejich vlastní. Hlavně ale měli možnost mluvit francouzsky s rodilými mluvčími, což byl hlavní účel zájezdu. Pro studenty je to skvělá příležitost, jak se zdokonalit v jazyce a zároveň poznávat nové země a jejich kulturu. To, že belgičtí studenti přijedou v dubnu do Opavy, svědčí o dobrých vztazích mezi oběma školami".
Campe Gymnasium Holzminden
Návštěva z Campe Gymnasium Holzminden
Od 17. 6. do 23. 6. naši školu navštívilo 11 německých žáků z Campe Gymnasium Holzminden spolu s dvěma vyučujícími. O ubytování se postarali žáci z 2. D a z 1.C. Úkolem projektu pod názvem " Společně v Evropě" bylo ve smíšených týmech zpracovat v digitální podobě úkoly: Proč by měly spolupracovat dvě školy z České republiky a z Německa a druhým úkolem bylo vypracovat reklamu na český výrobek. Tyto práce byli na závěrečné párty prezentovány a porota složená ze studentek němčiny Slezské univerzity v Opavě vybrala nejlepší projekty, které byly odměněny. Kromě práce čekala na naše hosty i zábava jednak výlet po Ostravsku a návštěva Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Dále to byla Olympiáda v zajímavých disciplínách např. co nejrychleji naplnit sklenici pomocí polévkových lžic, projet na koloběžce překážkovou dráhu, dále smíšené čtveřice musely splnit nelehký úkol dotyk s podložkou jednou nohou a 5 rukama a jiné zajímavé úkoly. Vše doprovázel smích a především nutná komunikace v němčině, angličtině prostě, jak jen to šlo.
Další den měli žáci 2.D připravené tančení s ukázkou svých nacvičených tanců a pak už se jednalo o výuku tance, opět v přátelské atmosféře. Odpoledne pokračovalo malováním na trička a bodypaitingem. Po akcích organizovaných školou následovala setkání v disco klubech nebo na bowlingových drahách. To, že se program německé skupině líbil je dáno i jejich zájmem ve společných projektech dále pokračovat.
Pokud bude mít nějaká třída z druhého ročníku zájem se projektu zúčastnit v příštím roce, oznamte to prosím panu řediteli. Při realizaci projektu výraznou měrou pomohla studentka SU Hana Španělová, Rostislav Herrmann a Iva Krystová. V porotě zasedly Dorota Tylšová a Radka Machová, také studentky SU.
Návštěva Berlína a partnerské školy v Holzminden (1.–5. 9. 2008)
V červnu roku 2008 nás navštívili studenti z Holzmindenu. My jsme tak měli první pořádnou možnost ověřit si, jak zvládáme (a nebo taky ne) německý jazyk v jeho hovorové formě. Zkouškou jsme nakonec prošli, takže jsme se koncem prázdnin vydali oplatit německým přátelům jejich návštěvu. Cesta byla sice dlouhá, ale výsledek stál za to. Zkusili jsme si zakomunikovat v našich „rodinách,“ zažili jsme na vlastní kůži německý systém školství, ale hlavně jsme poznali spoustu námi dosud nezhlédnutých míst a koutů, například centrum Holzmindenu nebo Hammelnu. Poslední dva dny výměnného pobytu jsme nakonec plně zasvětili návštěvě a prohlídce Berlína.
Spolupráce v roce 2007
V červnu roku 2007 do Opavy přijeli studenti z německého Campe gymnázia. Čekal na nás nelehký úkol : týden se starat o nové přírůstky do rodin, vymýšlet pro ně program, aby se nenudili, dělat svačiny navíc a hlavně neustále uvažovat a mluvit v němčině. Po jejich sobotním příjezdu jsme je zavedli do našich příbytků a v neděli jsme se všichni setkali na soukromé grilovací párty, kde jsme měli poprvé možnost poznat se se všemi blíž. Oficiální součástí našeho programu byly projekty, kdy jsme si my, studenti Mendelova gymnázia, připravili projekt o některé významné německé osobnosti a mluvili o něm v němčině, a němečtí studenti si na oplátku vybrali někoho z českých osobností, ale aby to neměli zas tak lehké, tak ho museli obhajovat anglicky. Další dny na ně čekaly workshopy. Naučili se tancovat polku nebo zpívat českou lidovku, poznali Olomouc a další den Ostravu. Ve čtvrtek jsme pořádali rozlučkovou párty v budově našeho gymnázia. Procházka růžovým sadem to nebyla, ale po odjezdu našich hostů jsme se těšili, až se opět v září setkáme – tentokrát v jejich městečku Holzminden.
V Holzmindenu nás srdečně přijali, poznali jsme, jak probíhá tamní výuka, jeli jsme na výlet do města Hammeln, které je známé pověstí o Krysaři. Také jsme si ozdobili vlastní talíře ve známé porcelánce ve Fürstenbergu a zavítali jsme do tamní firmy Symrise, kde se vyrábějí vůně, esence a přísady do různých prášků, nápojů a pokrmů. Vyzkoušeli jsme tamní speciality, poznali jejich všední den a odjížděli se spoustou nových zážitků. Ale zdá se mi, že náš program vymyšlený pro ně byl zábavnější a promyšlenější. Tím ale náš pobyt v Německu nekončil. Naší dvoudenní zastávkou se stal Berlín, takže Fernsehturm, Berlínská zeď či exponáty v berlínském muzeu naším zrakům neunikly… Podobné projekty jsou určitě přínosné. Člověk zúročí své jazykové znalosti a procvičí si je, pozná nové lidi – snad i přátele, přiučí se něčemu novému a hodně nového toho prožije. Nějaké nedostatky by se na tomto projektu určitě našly, ale ty se vždy dají odstranit. V projektu se má pokračovat, takže si myslím, že se časem všechno zlepší a druhé ročníky se mají na co těšit!!!
Gymnázium Jozefa Lettricha v Martině
Návštěva z Martina
Je 29. září 2010, dvě hodiny odpoledne a my nervózně a natěšeně očekáváme naše slovenské přátele. A konečně! Divadélko naplněné k prasknutí nejen námi – studenty, ale i emocemi a dobrou náladou. Zběsilé mávaní na kamarády, které už známe z předchozích let, se střídá s nesmělými pohledy a rozkoukáváním studentů – nováčků, kteří setkání absolvují poprvé. Po přečtení seznamu účastníků následuje část „CHYŤ SI SVÉHO SLOVÁKA“, kdy se podle seznamu rozřazujeme. A je to tady. Konečně stojíme u vrat školy s taškami v ruce a vyhlídkou na báječné tři dny.
Samozřejmě první kroky všech vedou do tepla domova (a věřte, že v tom počasí to vůbec nebylo od věci), kde se ubytujeme a strávíme část odpoledne. Následovali individuálně návštěvy kaváren, bowlingů, čajoven a restaurací v menších skupinkách…Večer se ovšem ukázalo jak držíme při sobě. Celý music club 13 byl naplněn právě námi! Zábava skvělá, nohy utancovanéJ.
Následující den naši slovenští kamarádi měli tu možnost prohlédnout si naši školu, magistrát, centrum města a opevnění v Darkovičkách, kam jim přichystaly exkurzi naše paní profesorky Jana Prošvicová a Simona Krajcarová. Ve 14.30 jsme všichni usedli v hudebně, kde jsme shlédli literární pásmo na téma „Mládí je dřina“, připravené jak našimi studenty tak studenty z Martina. Večer opět následoval individuální program, podle uvážení a nálady.
V pátek ráno když jsme se vzbudili a Slováci si postupně u nás doma balili věci tak – a myslím, že mohu mluvit za všechny – nás přepadl smutek. Zároveň také překvapení jak se mohou lidé za pouhé 3 dny tak sblížit? A bylo to téma pro celou cestu do školy – právě plány kdy se opět uvidíme a jak bychom pobyt prodloužili. Ale nesmutnili jsme dlouho, čekal nás ještě nabitý sportovní program. Na své si přišel snad každý. Volejbal, floorball, basketball – jak v podání chlapců, tak v podání dívek, jsme si užili jaksepatří. Kolem druhé hodiny jsme se všichni sešli u autobusu, vyfotili společnou fotku a rozloučili se s našimi slovenskými kamarády. Nadšení z uplynulých tří dnů přímo sálalo z nás i z našich „Marťanů“. A musím říct, už teď mě těší myšlenka, že příští rok – ZNOVU!
Návštěva partnerského gymnázia v Martině
Je 30. září 2009, brzké ráno a prší. Jak se říká – počasí, že by psa nevyhnal. Přesto před Mendelovým gymnáziem stojí skupinka lidí vedená p.p. Prošvicovou, p.p. Krejčířem a p.p. Nesvadbou, která si nenechá smýt úsměv ani deštěm. Ano, jsme to my, kteří právě vyrážíme do Martina. Část z nás se těší na své staré známé, se kterými jsme se seznámili minulý rok, když Slováci navštívili naši školu, a ti, kteří na Slovensku ještě nikoho neznají, se těší na nové dojmy a na přátelství, která v následujících dnech vzniknou.
Po necelých třech hodinách cesty jsme měli možnost seznámit se s Žilinou a díky nepříznivému počasí i s žilinskými kavárnami. Martin je od Žiliny co by kamenem dohodil, a proto zanedlouho vystupujeme před Martinským gymnáziem Jozefa Lettricha, kde nás již očekávají slovenští studenti. Po rozdělení do rodin a po společném obědě se jdeme podívat na naše nová bydliště, kde strávíme část odpoledne. Většinu toho času věnujeme přípravám na večerní divadlo Čaj u pana senátora. První večer v Martině je tedy v duchu písní, veselí a úžasných hereckých výkonů. Podle představení bylo poznat, že si se Slováky rozumíme nejen v hovoru, ale i v humoru.
Následující ráno náš čeká výlet na hrad Strečno. Nádherný výhled a vyčerpávající výklad o historii hradu nám stál za tu krkolomnou cestu. Po návratu se konečně můžeme vrhnout na přípravy našeho literárního pásmo, tentokrát bylo zvoleno na téma Stromy – Stromobranie. Proto ještě před začátkem se přemístíme na školní dvůr, kde sadíme strom přátelství – lípu. Po literárním pásmu našich slovenských přátel se dostává řada na nás. Naše vystoupení se vydařilo a mělo u hostitelů úspěch. Poslední večer trávíme všichni společně a vyměňujeme si své dojmy.
Poslední den pro nás Martinské gymnázium přichystalo dvě překvapení. Za prvé vyčerpávající, ale velmi zajímavou přednášku o bonsajích, doplněnou výstavou fotografií stromů. Za druhé to byla přednáška o historických zbraních s praktickými ukázkami i s představením boje. Obě tyto akce byly pojaty originálně a dokázaly nadchnout i ty z nás, kteří se nezajímají o biologii nebo o historii. A už nám zbývá čas pouze na sportovní utkání mezi oběma školami. Volejbal, basket, florbal – a vůbec není důležité, kdo zvítězil. Společná řeč se opět našla!
Je 2. října odpoledne a svítí slunce. Přesto před Martinským gymnáziem Jozefa Lettricha stojí skupinka lidí z Mendelova gymnázia, kterým úsměv nevykouzlí ani dlouho očekávané sluneční paprsky. Ano, jsme to my, kteří se právě vracíme zpět do Opavy. Všichni máme na Slovensku přátele, na které se příští rok velmi těšíme. Neuvěřitelné, už to bude 7. setkání, tentokrát na téma – Mládí je dřina. Mládí je dřina?
Návštěva studentů ze slovenského Martina
24.–26. 9. 2008 Na začátku září jsme se dozvěděli, že naši školu v rámci výměnného pobytu navštíví asi čtyřicetičlenná skupina studentů z Gymnázia Jozefa Lettricha v Martině. Protože jsme chtěli vyzkoušet něco nového a baví nás poznávat nové lidi, řekli jsme si se spolužáky a spolužačkami, že se zapíšeme na seznam. A tak jsme všichni dostali „přiřazenu“ jednu slovenskou studentku nebo studenta, se kterými jsme se seznámili 24. 9. 2008, kdy k nám přijeli.
Po příjezdu se naši vyhladovělí slovenští kamarádi naobědvali ve školní jídelně, kde byla pronesena krátká úvodní řeč. Dozvěděli jsme se, že toto setkání je výroční – již pět let se totiž uskutečňují výměnné pobyty mezi naším a martinským gymnáziem. Ale není to tak, že by naši studenti v Martině nikdy nebyli. Místo setkání se totiž střídá. Jednou je to u nás v České republice, další rok v sousedním Slovensku. Po krátké zastávce doma jsme navázali na naplánovaný program, a sice bowling (nebo jiný jistě zábavný program) a posezení v kavárně. Přestože většina slovenských studentů hrála bowling poprvé, nebránilo to tomu, abychom si hru užili a skvěle se při tom pobavili. Později večer jsme se setkali i s dalšími studenty naší školy, kteří také ubytovávali slovenské kamarády, a rozhodně jsme se nenudili. Zábava byla v plném proudu a nám přišlo, jako bychom se znali delší dobu, a ne jen pár hodin. Večer se neúprosně blížil, a my museli domů.
Ale zpátky k večeru a noci. Někteří to měli domů sotva pár kroků, ale někteří studenti museli ještě absolvovat jízdu vlakem nebo autobusem do své vesničky, kde žijí. Cestou domů nám už začínalo kručet v břichu, takže nám domácí večeře nebo spíš noční svačinka (přichystaná hostící rodinou) přišla celkem vhod. Poté, co jsme se nasytili, jsme se odebrali do svých pokojů a postelí a konečně jsme se mohli vyspat po namáhavém dni ve škole a poté v kavárně, a slovenští studenti po cestě k nám do ČR. Někteří z nás sice nezamhouřili oka ještě dlouho, protože sdělování zážitků a vyměňování informací se slovenskými studenty jim přišlo důležitější než spánek.
Ráno bylo jako každé jiné. Snídaně, hygiena a už jsme zase mířili do školy v těsném závěsu se slovenskými kamarády. Ty jsme nechali před začátkem vyučování v Divadélku a odpochodovali do hodiny. Ve čtvrtek 25.9. čekala slovenské studenty a jejich doprovod návštěva Arboreta v Novém Dvoře, ale ještě předtím prohlídka školy. Rozdělili se na 2 skupinky, které postupně procházely školu pod vedením českých vybraných studentů. Kolem desáté hodiny ranní přišlo na řadu již zmiňované Arboretum. Venkovní rostliny jsme jenom rychle oběhli a rychle zamířili do skleníku – depozitáře, kde alespoň nepršelo a bylo teplo. Také zde jsme mohli zhlédnout výstavu. I přes nepříliš hezké počasí si odnesli mnoho nevšedních zážitků. Odpolední program byl společný pro české i slovenské studenty, a to literární pásmo nazvané „City v city“. Vybraní studenti z českého gymnázia a slovenští studenti představovali svá města a oblasti prostřednictvím různých textů, básniček a písniček ve svém rodném jazyce. Každá skupina měla připravený asi půlhodinový program, po jehož skončení jsme si naše slovenské kamarády opět rozebrali. Někdo vyrazil rovnou domů, jiný do města na dárky a někteří opět do kavárny/baru prožít poslední společný večer. Sešlo se zde opět hodně lidí, takže o zábavu nebyla nouze. A opět přišel večer, odebrali jsme se domů, najedli, lehli, nespali…
Další den ráno, v pátek 26.9., jsme s našimi kamarády opět zamířili do Divadélka, popřáli hezký den a pospíchali do tříd. Na programu byla prohlídka Opavy a to zejména kostelů a věží a vzájemný zápas ve volejbale. Po návratu zpět se všichni naobědvali a pomalu se s námi začali loučit… Odjeli kolem druhé hodiny. Rychle jsme udělali na památku poslední fotky a bílým kapesníčkem zamávali za jejich autobusem. Doufejme, že s našimi novými přáteli zůstaneme nadále v kontaktu a příští rok nebo dříve se opět setkáme.