Mendelovo gymnázium Opava, 130. výročí Stránka MGO na Facebooku Instagram MGO YouTube kanál MGO

Příspěvek:

Suplování Rozvrh Bakaláři Předměty Jídelna

Přední český biolog přednášel v rámci projektu Moderní výzvy lidstva

V úterý 10. prosince proběhla další přednáška z cyklu Moderní výzvy lidstva. Organizátorem přednášek je Mendelovo gymnázium v Opavě v úzké spolupráci s Fakultou veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Tentokrát přednášel prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. na téma Genetické inženýrství rostlin: věda kontra iracionalita.

Profesor Opatrný působí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na této fakultě se zabývá zejména buněčnou biologií. Patří k zakladatelům rostlinných biotechnologií v ČR. Jeho přednáška byla zaměřena především na transgenozi ve šlechtění rostlin. Jde o proces, kdy do genomu šlechtěné rostliny je vložen gen z jiného druhu organismu. Pan profesor vysvětlil, že transgenoze je proces, který probíhá nejen prostřednictvím šlechtitelských metod, ale dochází k ní i přirozenými přírodními procesy. Podobným mechanismem může být gen mezidruhově přenesen například prostřednictvím parazitů. Rozdíl je v tom, že při cíleném přenosu jde o vložení právě jen požadovaného, přínosného genu. Nepřenáší se tedy geny, které bychom v rámci přenosu mohli považovat za genetický balast.

Cílem takového šlechtění je zlepšení vlastností hospodářských rostlin. V době prudké populační exploze a klimatických změn jde z dlouhodobého hlediska patrně o nejlepší řešení. Vyšlechtěné rostliny pak dávají větší hektarový výnos, jsou klimaticky odolnější (např. kukuřice výjimečně odolná vůči suchu), mohou také obsahovat látky, které zvyšují výživovou hodnotu plodin nebo jim dokonce dávají léčivé účinky. Jako příklad byla uvedena tzv. zlatá rýže. Není tajemstvím, že rýže je základem jídelníčku značné části lidstva. V oblastech jejího pěstování je přitom velmi častý nedostatek vitamínu A. Podle WHO z tohoto důvodu každoročně oslepne čtvrt až půl milionu dětí, polovina z nich pak do roka od ztráty zraku umírá. U dospělých způsobuje avitaminóza A především šeroslepost, poruchy vnitřních orgánů a imunity, zvyšuje riziko rakoviny, ohrožuje těhotné ženy. V případě zlaté rýže byly do genomu této plodiny vloženy 4 geny (například z kukuřice), díky kterým se v zrnkách rýže začal vytvářet beta-karoten. Z této látky si lidský organismus dokáže vitamín A vytvořit (přirozeně je obsažen například v mrkvi). Právě beta karoten pak dává zlaté rýži její typickou barvu. Tuto rýži vyšlechtil kolektiv vědců již před 17 lety s cílem zabránit zdravotním důsledkům nedostatku vitamínu A. Šlo přitom o humanitární čin, šlechtitelé se vzdali svých patentových práv. Nicméně, jak jsme se dozvěděli, zavedení zlaté rýže do praxe brání dlouhodobé protesty, zejména ze strany některých ekologických organizací.

Profesor Opatrný se ukázal jako vynikající popularizátor vědy, ale také jako člověk s nesmírným nadhledem, laskavý, s přehledem napříč obory. Zanechal v nás hřejivý pocit žijící humanity.

 

RNDr. Rostislav Herrmann.