Mendelovo gymnázium Opava, 130. výročí Stránka MGO na Facebooku Instagram MGO YouTube kanál MGO

O škole:

Suplování Rozvrh Bakaláři Předměty Jídelna

Z historie našeho gymnázia

Rakousko – Uhersko (1867 – 1918)

Mnohonárodnostní státní útvar, který rovnoprávnosti českému národu nepopřál. Myšlenka vzniku prvního českého gymnázia v Opavě se tak prosazovala ztěžka. Město bylo převážně německé, existovala zde řada škol, ale německých. Půdu pro vznik českého gymnázia připravovaly takové osobnosti jako byl Cyprián Lelek, Václav Merklas, Vincenc Prasek, Antonín Vašek a Josef Zukal. Ale ani tábor lidu na Ostré Hůrce, ani petice za zřízení českého gymnázia s 1 500 podpisy nebyly vyslyšeny. Začalo být jasné, že se nelze spoléhat na stát nebo zemské a městské úřady, které nebyly české menšině nakloněny. Rozhodující roli tak musela sehrát Matice opavská. Po velkém úsilí teprve na počátku 80. let bylo povoleno zřízení soukromého nižšího českého gymnázia. Jeho slavnostní otevření proběhlo 17. 9. 1883. Budova gymnázia, nad jejímž vchodem byl nápis Národ sobě a kde byly zřízeny dvě 1. třídy, stála na tehdejší Zámecké, nyní Sněmovní ulici. Dnes ji připomíná na tomto místě pamětní deska. Prvním ředitelem se stal Vincenc Prasek, jehož úloha byla nelehká. Každý rok musel žádat pro poslední ročník o udělení tzv. práva veřejnosti, což bylo nezbytné pro uznání kvalifikace žáků soukromé školy pro jejich uplatnění ve veřejném životě. Především tato nejistota vedla k zesílenému úsilí o zestátnění školy. Konečně roku 1899 bylo gymnázium převzato státem, a nad vchodem do budovy se objevil nápis C. K. státní gymnázium. Za války byla téměř celá budova školy zabrána vojenskou správou a sloužila jako ozdravovna pro rekonvalescenty.

První československá republika (1918 – 38)

Budova gymnázia z 20. let 20. století - (První československá republika)Vznik samostatného Československa je v Opavě Němci odmítnut. Vyhlašují provincii Sudetenland a odmítají vzdát se svých funkcí. České gymnázium se tak opět ocitá v náročné situaci, existuje sice, ale nemá svou budovu. Ke změně dochází teprve v prosinci, kdy byla Opava obsazena československým vojskem, v jehož čele byl náš bývalý absolvent setník Pešek. Škola až nyní získala zpět svou budovu. Na odstranění křivd vůči českému školství v Opavě a na podpoře rozvoje českého gymnázia se v této době výrazně podílel bývalý žák a učitel gymnázia Ferdinand Pavelek, který byl k zemské školní radě povolán na místo školního inspektora. Ve školním roce 1919/1920 z důvodu růstu počtu studentů se škola stěhuje do učitelského ústavu na Komenského ulici, kde sídlí do dnes. Gymnázium se otevřelo ke studiu také dívkám a začaly učit první ženy. Škola byla sekularizována, věřící přesto mohli nadále navštěvovat hodiny náboženství. Po společné dohodě rodičů a pedagogického sboru došlo ke změně charakteru školy. Na základě výnosu ministerstva školství a národní osvěty se škola stala státním československým reálným gymnáziem. S příchodem ředitele Josefa Hrdiny roku 1923 je spojeno zřízení spolku středoškolské menzy, který zajišťoval teplé stravování. O lepší rozvoj školy se znatelně staralo také rodičovské sdružení, které přispívalo na nákup sbírkových předmětů a pomůcek, na vymalování tříd, na pořízení školního rozhlasu. Jeho zásluhou byla také zřízena Opavská studentská klinika, která zajistila pravidelnou zdravotní péči nutnou zejména v době epidemií spály či záškrtu ve třicátých letech. V této době bylo zavedeno elektrické zvonění, pracovaly zde tři knihovny (maturitní, učitelská a žákovská) a tři kabinety (fyzikální, chemický a přírodopisný). Zřejmě největší samostatnou studentskou akcí v meziválečném období byla slavnost majálesu v roce 1922, která byla inspirována Filosofskou historií Aloise Jiráska, který dokonce převzal nad slavností patronát. Během dvacetiletého trvání československého státu se na českém gymnáziu připomínala přinejmenším stovka nejrůznějších kulturních výročí, významná jubilea české a slovenské historie, spisovatelů, hudebníků, ale i politiků zejména T.G. Masaryka či E. Beneše. Žáci i učitelé se zúčastnili také slavnostního vítání prezidenta republiky v roce 1924 při jeho návštěvě Opavy.

Opava součástí 3. říše (1938 – 45)

Mnichovská dohoda byla velkým zásahem do doposud pozitivního vývoje gymnázia. V okupovaném území byla zrušena většina škol s češtinou jako vyučovacím jazykem, což se týkalo také opavského gymnázia. Petice za znovuotevření gymnázia byly jen marným pokusem. Dveře školy na Komenského ulici zůstaly vzdělávání uzavřeny po celou dobu nacistické okupace. Většina profesorů musela odejít. Řada studentů byla přemístěna do Ostravy. Konec jejich dalšího studia znamenal rok 1941. Studentům bydlícím v Sudetech bylo zakázáno navštěvovat střední školy v protektorátu. Většina z nich byla nasazena na práce do německého průmyslu a svá studia mohla dokončit až po osvobození.

Třetí československá republika (1945 – 48)

Druhá světová válka skončila na jaře 1945 a už 3. 9.1945 se podařilo obnovit výuku na opavském českém gymnáziu. Po šesti letech nacistické okupace se vrátili pouze čtyři profesoři. Nejdůležitějším úkolem byla oprava budovy, která byla silně poškozena dělostřeleckými granáty, byla zničena značná část střechy, vytlučena okna, odstraněn školní nábytek, nefungoval vodovod, plyn, elektřina. Díky prvnímu poválečnému řediteli dr. Vladislavu Krejčímu a řadě dalších mohla být výuka zahájena v osmi třídách. Mezi žáky byli především ti, kteří studovali v protektorátu Čechy a Morava, dále ti, kteří z důvodu zrušení školy dále nestudovali. Nepodařilo se plně zajistit učitelský sbor s požadovanými aprobacemi a tak vypomáhali třeba i učitelé s aprobacemi pro měšťanské školy.

Československo (1948 – 89)

Budova našeho gymnázia z dob komunistického režimu (Československo 1948-89)Únorový komunistický převrat přinesl další zlom. Školství mělo začít sloužit novým ideologickým cílům a gymnázia samozřejmě také. Vychovat a vyvzdělat správně myslící kádry nové doby, elitu, která bude na jakýchkoli pozicích ochotně sloužit zájmům KSČ. Mění se název a uspořádání naší školy. Z reálného gymnázia se stává gymnázium, v roce 1954 je přijato označení jedenáctiletá střední škola a od roku 1961 jsme střední všeobecně vzdělávací škola. Na jedné straně opravy školy, doplňování sbírek, knižního fondu, budování laboratoří a odborných učeben, generální oprava budovy, na druhé straně sílí ideologizace vzdělávání a výchovy v podobě připomínání výročí bolševického převratu v Rusku, únorového převratu v Československu, narození či úmrtí ikon komunistického režimu V.I.Leninem počínaje. Naděje na změnu v šedesátých letech ukončil srpen 1968. Nástup normalizace poznamenal i naše gymnázium. Učitelé, kteří zůstali stateční, odmítli vstup vojsk Varšavské smlouvy na naše území a hodnocení této události za bratrskou pomoc, začali mít problémy. V letech 1969 – 73 muselo z politických důvodů školu opustit patnáct vyučujících. Po stranických pohovorech zůstala v KSČ pouze jedna učitelka. Sbor byl rychle doplněn převážně mladými nadějnými politicky aktivními pedagogy, od kterých se očekávala poslušnost a ochota prosazovat zájmy strany. Dochází k rozdělení tříd na humanitní a přírodovědné. Prohlubuje se ovšem také polytechnický ráz školy. Přibývají proto další předměty: základy strojírenství, zemědělské výroby, stavebnictví, ekonomiky, chemická technologie a programování a s nimi přicházejí i noví učitelé. K listopadu 1989 škola dospěla pod vedení ředitele V. Salajky, který pro gymnázium převzal ve školním roce 1982/83 vyznamenání za vynikající práci od prezidenta G. Husáka.

1989 počátek československé a české cesty k demokracii

J.G.Mendel ( Československá a česká cesta k demokracii )Události listopadu 1989 otřásly i naší školou. Pro některé znamenaly velkou naději na změnu a jiným přinesly velkou či malou frustraci. Díky novému řediteli Janu Mrázkovi se od roku 1992 jmenujeme Mendelovo gymnázium na počest zakladatele genetiky, který v Opavě studoval. Vedle tříd čtyřletých máme také osmileté. Na jedné straně opravujeme, budujeme, na druhé straně se vzděláváme, soutěžíme, připomínáme si nová či staronová významná výročí. Bojujeme o peníze, o místo na slunci, o prestiž. Jak se nám to daří? To je otázka pro naše žáky, absolventy a jejich rodiče.